Z Mexica do Guatemaly

Nocování u indiánů bylo prima, klidné místo, jen zvuky přírody. Nakonec vstáváme v půl osmé, dřív se nám prostě nechtělo, a v osm jdeme na snídani. Už po půl deváté pro nás přichází, že je připravený odvoz na hlavní silnici, kde nás předají na minibus. Vracíme se zpátky na Yaxchilan, kde je kotviště člunů a máme se přeplavit na druhou stranu řeky, kde je již Guatemala. Musíme ještě projít hraniční kontrolou. Tady nás čeká překvapení. Úředník po nás chce po každém poplatek 330 Pesos! Cože? Na tohle moje Španělština nestačí, anglicky neumí. Něco mele a ukazuje nám nějaký letáček, kde je ta cifra napsaná. Nakonec nás pouští do kanceláře a na oblíbeném Google překladači s ním Marťa diskutuje. Jediné, co se dozvídáme je, že to platí od 1.1.2015. Museli jsme to zaplatit. POZN.: Prostě a jednoduše, za blbost se platí. V Asii jsme byli připravení na tyhle praktiky, ale tady jsme se nechali ukolébat a nebyli připravení. Přiznávám, že tohle bylo mé zanedbání. Byli jsme tak překvapení, navíc minibus s našimi bágly zmizel v přístavišti, trochu časový stres, a tak jsme ani nevyžadovali nějaký oficiální dokument a už vůbec jsme nežádali potvrzení o zaplacení. Tím jsme to tomu celníkovi hodně usnadnili. Později, již v Guatemale na Internetu, si ověřuji, že jsme totálně za gringos. Poplatek, který po nás chtěl, jsme totiž už měli zaplacený v letence, tedy jsme ho neměli platit. Při opuštění Mexica ho musí cestující doložit, např. letenkou. Pokud ho nedoloží, platí ho na místě. Jenže my netušili, že se jedná o tento poplatek, tedy jsme ani letenku nevyndali. Koho by to taky v takové pustině napadlo, že? Pokud se teď budeme do Mexika vracet z Belize, musíme tedy zaplatit znovu každý 330 Pesos za vstup! Chvíli hledáme náš minibus, což se nám nakonec podaří a bereme batohy. Řidič po mě chce 40 Pesos za nějaký vstup do rezervace, ale to už měl smůlu, naštěstí mám u sebe papír, že celá přeprava je zaplacená. Slušně se omlouvá, ale je trochu zklamaný. Mezitím začíná opravdu hustě pršet a než vytáhneme svoje nová igelitová ponča, trochu navlhneme. Na člunu se s námi přepravuje mladík z Nového Zélandu, který vůbec neví, která bije a myslím, že jsme jeho záchrana. Taky zaplatil 330 Pesos a je ze všeho trochu vykulený. Momentálně nemá ani na poplatek za vstup do Guatemaly, který je 40 GTQ. (později se na stránkách MZ dočtu, že žádný takový poplatek se neplatí, ale celníci ho automaticky vyžadovali. Samozřejmě bez potvrzení, jen za razítko. Novozélanďanovi půjčujeme a on nám to vrátí hned ve Flores u bankomatu.) Přistáváme u břehů Guatemaly, v malé vesnici, leje jako z konve a hned se na nás vrhají milí guatemalští občané a chtějí nás nacpat do nějakého chicken busu. Chicken proto, že místní jezdí se slepicema v tašce, což jsme zažili na vlastní oči. Přichází na řadu opět moje bravurní Španělština a ptám se, kde je imigrační. Tady prý ne, ale v Bethelu, což je hraniční přechod asi hodinu jízdy po polní cestěté nejdrsnější kvality. Říkám jim, že máme dopravu zaplacenou, tak nás odvádí do něčeho, čemu říkají turistická kancelář, kde po dalším vysvětlování dostáváme kartičky s číslem, které dáváme pomocníkovi řidiče toho chicken busu a ten je zase vrací do té kanceláře, jakože tedy můžeme jet. To vše se odehrává na dvou metrech čtverečních. Na závěr je tu ještě vekslák, který nabízí směnu na GTQ, abychom měli na poplatek. Dává mi dobrý kurz, beru 100 GTQ za 200 Pesos a můžeme konečně nasednout a odjíždíme. Tři hodiny jedeme po té šílené místní komunikaci napříč džunglí a hlavičky nám drncají na všechny strany. Cestou nabíráme domorodce, také děti, co mají ty slepice v tašce a asi jedou za babičkou. Když konečně vjíždíme na asfalt, je to jako lázeň a po třetí hodině odpolední přijíždíme do Flores. Tady přesedáme do minibusu, který nás převeze do centra až k hotelu u jezera, který Marťa již natipovala z cestovatelských blogů. Opět vytahuji papír, že cesta je placená a není problém. Řidič nám ještě zastaví u bankomatu, tak vyberu 1500 GTQ, snad to bude stačit. Ubytováváme se v hotelu Aurora, pokoj je velký, čistý, s pavlačí do ulice a výhledem na jezero. Wifi běží i na pokoji. Cena 150 GTQ za noc. Bereme ho na dvě noci, protože zítra jedeme na trip do Tikalu, vrátíme se večer a další den se přesouváme do Belize. Kurz počítáme 1 GTQ za 3 Kč. V Guatemale pro nás levně není, i když se snažíme. Drahé je tu jídlo, běžně za 50 – 60 GTQ a místní kuchyně není nic moc. Levně je tu pro amíky. Zítra, to je 2.3. ve 4,30, se necháme odvézt do Tikalu za 80 GTQ pro jednoho, to je cena bez průvodce. S průvodcem to stojí 150 GTQ. Vstupné je dalších 150 GTQ pro jednoho, tak nás to tady pěkně vysává. Guatemala má krásnou přírodu i památky, ale dlouho se tu zdržovat nebudeme. 3.3. brzy ráno nás převeze autobus do Belize, kde se nalodíme a pojedeme na ostrov Caye Caulker. Je to prý druhý největší korálový útes na světě. Tak uvidíme.