Náš hotel Aurora je plný mladých lidí. Jsme tu jediní old school. V hotelu je několik pokojů, které jsou společné, mají dokonce společnou kuchyňku a taky jsme objevili, že se dá spát na střeše, kde jsou přístřešky s matracemi. Co je na hotelu nepříjemné, že je sice v malé uličce, ale je to ulička, po které všichni jezdí na nábřeží, takže máme pod okny do půlnoci docela frmol. Naštěstí zítra ráno v pět odjíždíme směr Belize.
Dnes jsme vstávali ve čtyři a v půl páté odjížděli do Tikalu. Je to starodávné mystické město Mayů obklopené džunglí. V Guatemale je vlastně všechno obklopeno džunglí. Cesta z Flores do Tikalu trvá asi hodinu a půl, takže přijíždíme po rozednění a ještě si vyslechneme výklad ve špatné angličtině. Pak už se vydáváme na vlastní pěst do džungle objevovat prastaré zbytky mayského města. Džungle je ještě vlahá, teplota kolem 20 stupňů. Než se vyšplhá na víc jak 30, máme šanci zahlédnout něco z místní fauny. Odbočíme z hlavní trasy a po chvíli nad sebou ve větvích stromů pozorujeme opici, Vřešťana. Všude kolem nás se probouzejí ptáci a dávají o sobě hlasitě vědět. Náhle si všimnu na pěšině malého zvířátka. Stojíme a pozorujeme, jak očmuchává okolí. Nevíme, co to bylo, ale vypadalo to jako něco mezi kočkou, nosálem a prasátkem. Postupně procházíme celý areál Tikalu a nakonec se dostáváme na Gran placa, kde jsou nejúchvatnější pyramidy a hned vedle královský palác. Je zvláštní být na místech, která známe jen z dokumentárních filmů.
V 11,00 se vracíme k východu a chceme stihnout ještě minibus zpátky do Flores. Máme smůlu, už je plný a musíme tedy čekat do 12,30 na další. Využíváme tedy toho k malému občerstvení a za 55 GTQ si dáváme dvě kávy a plný talíř krájeného ovoce, tj. banány, meloun, ananas a papaya. Docela nás to zasytilo.
Opět potkáváme Novozélanďana, nějak se nás drží, ale dozvídáme se, že za pár dní přelétá do Peru a pak do Chile. Jo, jo, jeho měna je hold trochu tvrdší. Ale příjemně jsme poklábosili, tedy spíš Marťa, já jsem na tu španělštinu, že?
Do Flores se vrátíme kolem 14,00 a musíme najít bankomat, abychom ještě vybrali nějaké peníze. V turistické oblasti Flores je jen jeden, přímo v supermarketu, ale ten nám nechtěl posloužit. Zřejmě už neměl penízky. Doptáme se, kde je nějaký jiný, prý ve Svaté Eleně, v zóně comerciale. Není to daleko, na konec nábřeží a hned za mostem. Necháme se tam odvézt místním tuktukem za 30 Kč a dodotujeme prázdnou peněženku. Když už jsme tu, tak se porozhlédneme, zda by tu nebylo něco k snědku. Ve 2. patře objevujeme zapadlou jídelnu, kde mají úžasné ceny. Proti turistické zóně o polovinu levnější!! Dvakrát kuřecí plátek s americkým bramborem a oblohou, dvě kávy a dva vynikající koktejly za 84 quetzalů! Tak výborně jsme dlouho nepojedli a nepochutnali si.
Vracíme se na hotel a po cestě opět Novozélanďan. Drží se nás jak hovno košile a výlet na ostrov si naplánoval podle nás. Říká, ať se nebojíme, že nás nechce pronásledovat, ale za chvíli jde na protějším chodníku. Hodně se tomu společně zasmějeme a on už křičí, ať k němu nepřecházíme. Tak se asi ještě uvidíme. Na pokoji se připravujeme na zítra. Když se Marťa začíná sprchovat, vypadne proud. Ale jen u nás na pokoji a pak naproti v hotelu přízemí. Jdu to vyřizovat do recepce a prý vypadla frakce, budou volat company, která to opraví. Ještě teď je Marťa pozoruje z pavlače jak jich šest stojí pod sloupem a rozhazují rukama. Vrcholem je, když se v něčem pošťourají, spustí ohňostroj a vyhodí celý hotel. Recepční nám přichází sdělit, že je vše v naprostém pořádku, že se na tom pracuje. No tak snad nevyhodí celý Flores. Čelovky, které jsme dostali od dětí k Vánocům se teď výborně hodí, bez nich bychom nezbalili. Internet tím pádem také nejde, tak nevím, kdy budu toto psaní posílat, ale zítra v Belize to určitě půjde.
POZN.: Tak tedy klobouk dolů před guatemalskou company. Je 20,45 a vše svítí. Bylo to takové zpestření večera pro celou ulici, ale kluci se vyznamenali. Tohle se v Holiday Inn zažít nedá.
