Návrat k Tulumu

     Naše cestování podléhá neustálému operativnímu plánování dalších dní. Vzhledem k tomu, že ceny v Cancúnu, Playa del Carmen, Isla Mujeres a vůbec v téhle oblasti jsou tak nehorázně vysoké, a že je tu doslova hlava na hlavě, rozhodujeme se, že se vrátíme k Tulumu a najdeme autem příjemnější pobřeží. Rychle se připojuji na booking.com a líbí se nám ubytování asi 8 km od Tulumu, areál cabaňos vystavěných kolem velké cenoty v džungli. Jmenuje se Inlakech Cenote & Hotel a noc je za 50 USD. Plánujeme zde strávit 2 noci, pokud se nám to bude líbit, a pak se vrátíme do Cancúnu, odkud to máme už blízko na letiště. Zároveň se rozhodneme, že po cestě z Isla Holbox to projedeme skrz letiště v Cancúnu, abychom si prodloužili půjčení auta až do konce. Přeci jenom, auto je svoboda, benzín tu stojí málo, cestovat autobusy apod. už se nám nechce, finančně to pro dva vyjde možná dráž.

Z Holboxu, po dopoledním užívání si v teplém moři, odjíždíme trajektem ve 13,00 a v 15,00 už jsme na letišti. Vše proběhne hladce, prodloužení půjčení auta nás stojí 600 Pesos. Uháníme dál na Tulum, abychom dorazili k cenotě ještě za světla, protože nemáme podrobnou mapu a budeme se muset ptát. Marťa je pečlivý navigátor, celou dobu, co jezdíme po Yucatánu, si vystačí s takovou orientační silniční mapkou pro turisty. Zatím víme jen to, že sjezd k našemu ubytování leží na silnici 109 z Tulumu směr Cobá. I to se nám podaří skvěle, za pomoci ochotného policisty. Po 109. však jezdíme sem tam a vypadá to, že to, co hledáme, zde snad vůbec není. Ani místní nám neumí pomoci, protože to neznají. Pak se Marťa podívá pořádně na booking list a zjistí, že se celou dobu ptáme na In Lake místo Inlakech. To první je v angličtině „inlejk“, zatímco to správně je ve španělštině „inlakeš“. Jenže už se začíná stmívat. Zastavujeme u skupinky chlapíků nasedajících zrovna do auta a jeden z nich nám chce ochotně hodně pomoci. Přes svůj mobil propojí náš notebook s Internetem a snaží se dovolat na číslo do recepce. Telefon však nefunguje. Začínáme mít podezření, že jde o podvod. Díky připojení však upřesníme informace na mapě a zjišťujeme, že na odbočce k Inlakechu už jsme byli, ale nějaký domorodec nám řekl, že tam žádný hotel není. Navíc, cesta byla jako do lomu, tak jsme to obrátili. Teď jsme se vrátili. Tma jako v ranci, džungle kolem, výmoly a kamení. Po 2,5 km se objeví náš areál. Tak tohle bychom nečekali!

 Na recepci nás uvítá žena přátelským „hola“ a pak přidá „dobrý den“. Je to Slovenka, v Mexiku žije 13 let a je také ráda, jako my, že si můžeme popovídat v rodných jazycích. Areál je luxusní. Obrovská cenote uprostřed, kolem cabaňos, bazén, malá restaurace, kde uvaří až do 22,00. Samotná cabaňos je také luxus. Postel s moskytiérou, vonná tyčinka a svíčka na stole, spousty prostoru,, veranda s houpacími lehátky, čisté linie a wifi, která běží i když ležím v posteli. Venku vše upravené, cestičky osvícené solárními lampičkami, obloha zářicí Mléčnou dráhou. Tak tady si to užijeme!